Athény, Katerini, Arnissa, Soluň - Na cestách po Řecku (srpen / září 2016)

Řecko 26 dní (19.8.-14.9.2016) - z jihu na sever

19.8.2016 - Cesta do Bratislavy
Vyrážím vlakem z Prahy do Bratislavy v pátek ráno. Na trase jsem se zastavil v Brně malou procházkou po náměstí. Příjezd do Bratislavy na desátou byl po horkém dnu ve vlaku vyčerpávající. Spaní od centra u řeky Dunaj na kamenitém srázu nebylo příliš pohodlné, avšak měl jsem dobré krytí keře a pocit bezpečí.

20.8.2016 - Procházka Bratislavou a cesta na letiště
Prošel jsem si historické centrum Bratislavy a dostal se kousek od města do oblasti CHKO Malé Karpaty u povodí řeky jen tak relaxovat. Večer odlétám z letiště M. R. Štefánika do Athén.

21.8.2016 - Přílet do Athén
Přílet kolem půlnoci řeckého času. Vyšel jsem z letiště pěšky, protože jsem nepospíchal přímo do centra Athén, ale zastavil mě po hodině chůze silničář a odvezl na autobusovou zastávku, že kolem dálnice nesmím chodit. Tak tedy ve dvě ráno jsem jel na konečnou stanici Piraeus (Πειραιεύς) za 6€, kde se nachází průmyslový přístav.

22.8.2016 - Poznávání Athén
Athény jsem procházel v největších vedrech a to ve 35 ti stupních. Na návrší zvané Akropoli bylo večer plno turistů shlížející na zříceninu světoznámého Parthenonu. Jeden večer jsem měl parádní výhled z protilehlého vrchu na osvětlený Parthenon.

24.8.2016 - Národní park Parnitha
Přesouvám se městským vlakem za 1.40€ na konečnou stanici Kifisia. Je vcelku divadlo, když lidé ve veřejné dopravě žebrají o peníze, když jeden prodává propisky, druhý hraje na kytaru a třetí holka zpívá.

Večer nakoupím něco k jídlu a vyrážím do hor. Už přes den přicházely mraky a postupně začal foukat silný vítr a v horách zintenzivnil. Bylo nutné se přiobléct a vydržet větrnou noc v údolí skal. Počasí se umoudřilo v odpoledních hodinách. Dostal jsem se do středu národního parku, kde už byly silnice a přejíždějící turisté. Následoval jsem po pěšinách a tu náhodou jsem spatřil želvu prvně ve volné přírodě. Netušil jsem že tu žijí a fotka tohoto zvířete, co byla na nástěnné mapě mi předtím přišla, že to byla pouze ilustrace, nýbrž fakt.

25.8.2016 - Příchodem po setmění do města Avlona a procházením skrz ulicemi krásně voněly květy jako čerstvě vyprané prádlo. Není divu, že v tomto městečku se nachází podnik Loreál.

26.8.2016 - Vlakem z jihu na sever
Odpočinkový den u Egejského moře (Αιγαίο Πέλαγος). Cesta na mini cruiseru do Inoi a přesun vlakem do Katerini. Zarezervoval jsem si lístek nočním spojem za 10€, se slevou -26 let / 25%, na místo, které bylo obsazené někým jiným, takže někteří to asi neřeší, když byl vlak plný a seděl jsem 6 hodin na skejtu. Hlášení stanic nebylo dobře rozumět a naštěstí jsem vystoupil včas.

27.8.2016 - Katerini - Paralia (Παραλία)
Netušil jsem, že v Paralii, takto malém městečku bude narváno turisty z Rumunska, Ruska, Německa a dalších zemí. Celé město jen hotely, obchody, pláže a také kulturní akce. Zdržet se dva dny nebylo na škodu. Na pláži dokola chodili černoši a nabízeli lidem zboží. Já takové podbízení nemám rád a když něco chci, dojdu si pro to sám.

28.8.2016 - Další den jsem jel dále přes městečka Katerini a "Nea Efesos". Je to přes týden, co jsem neměl teplé jídlo, pouze potraviny ze supermarketu. Uvařil jsem si špagety s kečupem a salámem na ohni od plechovky broskví v olivovém sadu. Bylo po desáté a z vesnice hráli písně v kostele a do toho cvrlikali cvrčci, takže uklidňující noc.

29.8.2016 - Následující den pokračuji přes Karitsa a Dion jako proslulé město architektonickými památkami. Oblast těchto měst je úrodná hlavně k pěstování vinné révy a kiwi. V odpoledních hodinách bylo neskutečné horko, takže jsem přečkal, prospal se, shlédnul seriály na mobilu a razil do Litochova, startovního města treku do hor. Začátek trasy byl terén jako stoupání a klesání kolem údolí řeky Enipeas. Dostal jsem se k mostu přes řeku, stejnojmennou jako vodopád, u kterého byl zákaz koupání či znečisťování a to platilo po celém vodním toku. Voda se dala pít přímo. Byla opravdu vynikající, naprosto čistá, ledová, tudíž skvělá na osvěžení. Rozdělal jsem večer oheň, udělal si večeři a navařil na další den.

30.8.2016 - Cesta na horu Skala
Vyrážím z 650 m.n.m. a pokračuji dál. V 2000 m.n.m. procházím kolem poslední chaty Olympus fungující jako restaurace a ubytování. Spatřuji na skalách kamzíky, kteří nejsou příliš plachý, pokud kráčíte tiše, ba spíš zvědaví. Krátce před setměním jsem na výškovém bodě Skala (Σκάλα). Nachází se zde postavený bunkr z kamenů maximálně pro dvě osoby. Noc bez spacáku byla velmi chladná kvůli nadmořské výšce a povětrnostním vlivům. Avšak neskutečné ticho a velmi jasná obloha k sledování hvězd s výhledem na hory byla tím pravým zážitkem.

31.8.2016 - Výstup na Mytikas a sestup
Co vyšlo slunce, mohl jsem se konečně ohřát. První turisté z chat přicházeli a obratem jsem se sbalil, abych byl na vrcholu toho dne mezi prvními a měl sám pro sebe prostor na focení. Výstup po kamenech byl jak po schodech, lezení za pomoci rukou, takže v některých fázích obtížný i nebezpečný. Dostal jsem se na vrchol Mytikas 2918 m.n.m. hory Olymp (Μύτaικας, Όλυμπος) a mohl si konečně oddychnout a vychutnat pocit dosažení cíle. Sestup druhou cestou byl podle mě jednodušší a kratší, protože vedla přímá cesta dolů. Za mnou lezla řecká rodina s malou holčičkou vypadající sotva na deset let a tomu říkám respekt. Proti nám turisté s průvodcem, kteří byli vybaveni přilbami.

Razím si to k chatě Josos Apostol (2700 m.n.m.) a tu mě zastaví fotograf Olympu, jak vidí, že mám také foto výbavu. Tak se zastavím na kus řeči. Po zimomřivé noci a zdolání vrcholu ulehám na palouček na malou polední pauzu.

Postupuji dolů opatrně. Dlouhé mírné klesání přímou cestou z 1900 do 1000 m.n.m přes vrcholky Papa Rachi (1880 m.n.m.) a Barbalas (1850 m.n.m.) při stmívání. Koukám na GPS, jak se blížím k chatě Κρεβάτια a doufám, že naleznu vodu, protože jsem přes den nepil. Naštěstí sesbíraná dešťová voda pod okapy vypadala čistě, přefiltroval jsem ji a doplnil si zásoby.

1.9.2016 - Sestup a cesta do města
Ráno čistím výbavu a vyrážím z hor do města Katerini. Dobrý pocit, že konečně nemusím chodit. Ženu si to na penny boardu mírným kopcem dolů přes vesnice. Náhodou mě zastaví kolem jedoucí řidič, že jestli nechci svést. Ukazuje fotky na mobilu, jak 6 měsíců žil v Praze. Říkám si paráda, jak jsou tu otevření lidé.

2.9.2016 - První přeháňky
Hřmí a poprchává, ale jen na pár hodin. Vstal jsem v půl sedmé se schovat pod střechu a dopisovat tyto zážitky. Sbalil se a vyrazil přes Korinos, Paralia Korinos k Egejskému moři vykoupat se, vyprat prádlo a večer přesun na skejtu do Makrigialos (Μακρύγιαλος).

3.9.2016 - Pobřeží Egejského moře dál přes vesnice
Kochám se nádherným výhledem na východ slunce, co jsem vstal a vyběhl z ovocného sadu k moři a též druhý den v Nea Agathoupoli (Νεα Αγαθουπολη). Prošel jsem začátek národního parku Axios - Loudias - Aliakmonas a jel vlakem z Aigino do Thessaloniki.

5.9.2016 - První den v Thessaloniki / Soluň (Θεσσαλονίκη)
Projel jsem se městem k moři, kde byla socha s mramorovým pláckem u Bílé věže, kde jezdili skateři. V parku důchodci, rozdělení na skupinky hráli karty a šachy. Zrovna jsem po nákupu obědval a přečkával horké poledne.

Jelikož jsem do Thessaloniki dorazil dříve než bylo v plánu, vydávám se vlakem na sever Řecka do Arnessy za 6.80€ se slevou -26 let / 25% necelé dvě hodiny. Železniční tratě jsou v Řecku na dobré úrovni, tudíž vlaky jezdí i rychle. Po příjezdu se schylovalo v dáli k bouřce. V klidu jsem večeřel v dětském parku. Přespat u jezera "" byla dobrá volba, do té doby než neočekávaně přišel liják, začaly létat blesky, což mě v noci probudilo.

6.9.2016 - Cesta do hor
Nedalo se nic dělat. Podle předpovědi čtyři dny déšť, až 36 mm srážek a 17 stupňů. Přesto vydal jsem se do hor. V 700 m.n.m. promočený spatřím v mlze starou boudu. Jaké nadšení, nachází se zde i suché dřevo. Hned rozdělávám oheň, suším oblečení, vařím těstoviny a brambory. Nakoupil jsem jídlo na více dní.

7.9.2016 - Drsný pochod v lijáku
Ráno vstávám a vařím si výtečný šípkový čaj z plodů zahrádky. Odpoledne vypadá, že neprší. Posilněný a odpočatý vyrážím na 20 km pochod do 20 m.n.m po silnici v mlze. Posilňuji se ostružinami rostoucím u cesty. Nečekal jsem, že je to taková dálka, ale nikde žádný přístřešek. Spustil se liják a vítr. Zastavit se by znamenalo podchlazení. Po desáté večer vidím budku vypadající jako na hradní stráži, bohužel vchod mi nejde zadělat plachtou. Komplet promočený se alespoň přikryji záchranářskou fólií. Noc je krutá, déšť a vítr fouká na mě.

8.9.2016 - Výstup na Kajmakčalan (2524 m.n.m.) (Кајмакчалан / Βόρας)
Konečně nový den. Pár set metrů docházím k lyžařskému středisku. Prosím jednu velkou kávu (2€). Zotavený pokračuji na dál. V blízkosti, konce lanové dráhy 2100 m.n.m., nacházím starou lyžařskou chatu. Zadělávám okna proti větru, nechávám v ní přebytečné věci, protože se vrátím stejnou cestou zpět. Je pracovní den, špatné počasí, tak nikoho nepotkávám. Chůze je stále do mírného kopce v pohodě. Na návrší kopce byl pořádný vítr, že jsem postupoval skrčený k hrobce na vrcholu a kousek opodál k kostelu, který už byl na hranici Makedonie. Uvnitř jsem zapálil svíčky a ohřál si ruce. Zpátky klusem běžím do chaty do 2100 m.n.m.

9.9.2016 - Zpět do Arnessy
Vyrážím z lyžařského střediska zpět stejnou cestou. Počasí se umoudřilo. Mám všechno mokré, takže musím do nížin. Navíc také vybitou elektroniku.

Oblast Arnessy je významná v pěstování jablek. Zrovna probíhaly sklizně. Velké jezero k zavlažování a nadmořská výška 400 m jsou ideální podmínky k pěstování. Natrhal jsem u cesty a ochutnal. Opravdu chutná a šťavnatá.

10.9.2016 - Zpět do Thessaloniki
Zbývá mi 3% baterie v mobilu, jelikož sluníčka na nabíjení bylo málo. Vzbudil jsem se bez budíku pět minut před odjezdem vlaku do Thessaloniki s odjezdem 7:05 a mazal rychle od jezera na nádraží. Cestou mi došlo, že nemám mini cruiser. Za tu cenu se mi nevyplatí se vracet a těch pár dní si vystačím jen chůzí.

11.9.2016 - Thessaloniki a poznávání města
Kempuji u moře nedaleko letiště. Nad hlavou mi létají každou chvíli letadla. Oběd, tradičně špagety, mám na žáru ohně za pár minut hotový. Usedávám na nalezenou plastovou židli u břehu. Ze stativu a hamaky si vyrobím slunečník. Vykoupu se v moři a mám se parádně. :-)

12.9.2016 - Thessaloniki a příroda v okolí
Do města Πανóραμα severně od Soluni jsem měl problém se dostat. Podél se nachází údolí vyschlých řek a sejít dolů přes neprostupné větve byl problém. Takže hodně jsem bloudil končícími ulicemi. Podívat se na mapu by usnadnilo čas. Poslední večer kempování spím pod horou Hortiatis ("", 1201 m.n.m.) v 1000 m.n.m. s výhledem na Thessaloniki a moře.

13.9.2016 - Výstup na Hortiatis (Χορτιάτη) a zpět do města
Časně ráno ohřátý od ohně vyrážím zkratkou, přímou cestou skrz pichlavé keře až se střetnu se silnicí a dojdu pod vrchol. V tom vidím bránu a nápis "Přístup zakázán - vojenská oblast". Vracím se po silnici zpět a v tom projíždím vojenské auto. Voják mi říká ať se vrátím tou samou cestou zpět. Sestup byl horší. Prodírání hustším porostem. V tu chvíli slyším funět a chrochtat prasata. Slyšel jsem je z uplynulé noci, ale u ohně nebyl důvod proč se bát. Tiše počkám až rodinka prasat projde a sestupuji dál.

14.9.2016 - Odlet z Thessaloniki domů
Odlet z Thessaloniki Airport Makedonia do Berlin Schönefeld. Vstávám 100 m od letiště u řeky. Tři hodiny natěšený vrátit se domů čekám na letišti. Dojím jídlo, nabiji mobil, kouknu na internet a jdu se odbavit. Svítí slunce a je dobrá viditelnost, takže celý let, co sedím u okna mám výhled na zemi.

3. Fakta o Řecku:
* Řekové nedodržují silniční pravidla. Parkují jak chtějí. Jezdí na scooteru či motorce bez helmy.
* pravidelný čtvercový tvar ulic
* většina domů vybaveny solárními panely
* kohoutky na ulici, u pole k zavlažování - možnost si načepovat do láhve
* v neděli obchody zavřené
* platba kartou všude i v malých obchodech
* dobrá domluva v angličtině
* Špinavé ulice a válející se odpadky byly všude. Divil jsem se že třeba mi balili v obchodě 2 litry láhev zvlášť do igelitového pytlíku, což jsem pak míval plno pytlíků z nákupu. Na jednu ulici mívají společné popelnice, ve kterých často bývají hladové kočky shánějící potravu.
* Toulaví psi - Když se chce člověk v klidu najíst nebo se odreagovat a k němu přiběhne smečka pěti štěkajících psů, je to na nervy. Někteří jsou otravní, čekající na jídlo a jen vyhlížející, co dostanou do tlamy.
* Ovoce nekupuji - roste všude u cesty (hroznové víno, jablka, granátová jablka, kiwi, broskve, ostružiny)