Dubaj, Abú Zabí, Liwa, Hatta, Fujairah - Na cestách po Emirátech (listopad-prosinec 2018)

Putování po SAE - 1. etapa: Dubaj, Abú Zabí a oáza Liwa

29.10.2018 - přílet do Dubaje
V půl deváté večer přilétám na letiště World Central zhruba 80 km od Dubaje. Překvapivě pasová kontrola je rychlá bez rozhovoru, tak dostanu razítko do pasu a mohu jít. Naberu si vodu do lahví a vyrazím pěšky z letiště. Najdu si kus dřeva k sestavení penny boardu a pokračuji rychleji po skvělé tří pruhové dálnici, kde moc aut nejezdí. Kvůli změně časového pásma a horka nemohu usnout, tak dojedu 20 km nedaleko začátku metra zastávky Exchange v Dubaji.

30.10.2018 - prozkoumávání Dubaje
Přespávám blízko silnice, kde přijíždí cisterna nabrat naftu ze země. Ráno začne foukat silný vítr, až přesouvá písek po silnici a není vidět na deset metrů. K tomu smog a vedro člověka jen vysiluje. Avšak netrvá to dlouho a odpoledne začne prudce svítit slunce.

Poprvé se zajímám o cestování metrem a docela se neorientuji v systému. Koupím si kartičku, na kterou si budu nahrávat kredit na jízdy. Takto funguje veškerá doprava v Emirátech na MHD a příměstské autobusy společnosti RTL Dubai. Jízda do metra se označí na začátku a potom na konci. Z toho se odečte projetá vzdálenost dle ceny za pásma. Omylem si sedám do dámského oddílu a hned mě upozorňují spolucestující. V metru se musí dodržovat pravidla o zákazu konzumace potravin, pití, dělání bublin žvýkačkou nebo mluvení nahlas. Vlaková souprava je řízena automaticky bez řidiče. Stanice metra mají nepřehlédnutelnou střechu ve tvaru prohnutého oválného klobouku.

Chození kolem silnic je velmi zdlouhavé. Jednak bývají oplocené a za druhé vedou oklikami jako odbočky na dálnice. Některé čtvrti od města mohou být oplocené s ostrahou. Prvně nakupuji v Dubaj Marina přístavu v mini marketu Carrefour. Hned si všímám jiného uzávěru plechovky než máme v Evropě.

Přespím v jedné odlehlé ulici u koňské dráhy (Zabeel Racing Stables).

Dubaj má 2,7 miliónů obyvatel a je rozdělena na dvě části zátokou Perského zálivu Dubaj Creek. Hlavní tepnou celého města je osmi až dvanácti proudá Sheikh Zayed Road, která vede celými SAE. Zdejší silniční infrastruktura zaznamenala největší rozvoj v posledních 30 letech.

31.10.2018 - cesta do Abú Zabí a do Liwy
Od rána hledám autobusové nádraží. Slunce dost pálí a už mě unavuje chodit. Nasednu na metro směrem k poslední stanici Exchange. Pokračuji po dálnici na penny boardu asi 10 km. Už mě to nebaví, tak stopuji druhé auto, co zastaví. Seriózní Arab bez charisma, s kterými se moc anglicky nedá mluvit. Pochopitelně za cestu si říká o peníze, avšak dám mu sladkosti z Evropy. Zastaví mi u Carrefouru, kde udělám větší nákup a pokračuji 10 km na autobusové nádraží. S domněním času odjezdu stíhám autobus do Liwy. Jezdí totiž jen 2 krát denně společnosti DARB (Department of transport in Abu Dhabi). Musím si ale vybrat z bankomatu, protože jízdenka nejde koupit v automatu kartou. Přijíždím do vesnice Liwy v 23:00. Kousek od zastávky unavený ulehám za keře.

1.11.2018 - Cesta na penny boardu k Moreeb dunám
Prozkoumávám vesnici Liwa a překvapuje mě množství obchodů na tak odlehlém místě. Mají zde i supermarket Spar, takže jsem se nemusel obávat drahých turistických krámků. Mohu si i natočit chlazenou vodu z kohoutku všude na ulici.

Co jsem nechal hodinu chléb na slunci v sáčku, tak se začala odpařovat voda z kvasnic. Je to pro mě ponaučení, že toustový chléb není suchý. Nejde ho nechávat v igelitové tašce a dusit. V Maroku mají barevné ekologické látkové sáčky, co propouští vlhkost. Po pár dnech je chléb jako krekr, ale neshnije.

Rub Al-Chálí (Rub Al- Khali / Empty Quarter) je v překladu pustá končina. Jedná se o čtvrtou největší poušť na světě. Liwa je unikátní pouštní oáza zhruba 300 km pobřeží Abu Zabí, kam vede nejdelší vodovod odsolené vody z moře a tím nabízí život živočichů a fauny v extrémních podmínkách. Pracují zde zemědělci na palmových zahradách a stavbaři těžící rudu. Nejčastější pěstovanou plodinou jsou datle. Ovoce a zelenina se pěstuje v okolí Abú Zabí a je dovážena i do Liwy.

2.11.2018 a 3.11.2018 - Kempování na Moreeb dunách
Vyjel jsem druhý den na penny boardu z Liwy k Moreeb dunám ve vzdálenosti 20 km po silnici kolem nádherných pouštních dun. Chytám dobrý signál díky anténním stožárům telefonní společnosti Etisalat. Moreeb je sportovní centrum pro jízdu na čtyřkolkách a motorkách. Voda se dováží z Liwy cisternovými nákladními vozy. Zalévají tu okrasné květiny na kruhových objezdech. Nacházím na staveništi popelnici plnou vody, tak si naberu do lahví. Protože tu strávím dva dny. Mám zdroj pitné vody, jinak je nejspíš v budovách sportovního klubu pro turisty, ale nezkoumal jsem. Nejvíce mě otravují mouchy, také mi vadí, že mám své věci neustále od písku. Vždy když jím, po upadnutí drobků na zem mravenci hbitě odnáší zbytky než úplně vyschnou. Pociťuji, jak malé velikost dokáží i štípat na kůži. Už v 15 hodin začínají svítit lampy, i když je ještě světlo.

4.11.2018 - zpět do Liwy
Vracím se zpět do Liwy a zastavím se nedaleko vesničky. Rád mě pohostí Ind ve své restauraci s hotelem, která ale slouží a vypadá spíše jako jídelna pro dělníky. Podává se velmi slazený čaj v šálcích bez ouška s mlékem. Ochutnávám placku připomínající těsto na palačinky s luštěninovou omáčkou. Dále si dám rizoto s kusem kuřete, avšak bez omáčky je dost suché.

Obezřetnost a bezpečnost v Emirátech je velmi důležitá, jinak by nefungoval stát. Všichni dělají svou práci zodpovědně.

5.11.2018 - Zpět do Abú Zabí
Odjíždím autobusem z Liwy zpět do Abú Zabí. V Madinat Zayed (Al Dharfa) přistupují cestující a hned se připoutají, co ještě stojíme. V Emirátech je to více povinnost a proto lidé na to dbají. V úsecích rychlostních silnic se často mění předepsané rychlosti a to ve městě i za městem. Mohu říci, že dálnice jsou všude, protože silnice mají minimálně čtyři pruhy a odstavné pruhy jsou široké jako pruh silnice. Cesta 3,5 hodin autobusem zpět do Abú Zabí není příliš zajímavá. Všude samé roviny a palmy.

6.11.2018 a 7.11.2018 - Poznávání Abú Zabí
Díky mnoha bohatých lidí, fungujícímu státu a přehnaných pravidel je tu nízká kriminalita. Přespávám u staveniště nedaleko nejluxusnějšího hotelu Bab Al Quasr v čtvrti Etihad mrakodrapů. Po městě jsou všude kamery, ostnaté dráty kolem pozemků a hodně luxusních aut.

Abú Zabí je hlavní město SAE nacházející u pobřeží Perského zálivu a má 2,7 miliónů obyvatel (2015). Díky ekonomickému růstu se zařadilo mezi nejbohatší města světa. Sídlí zde prezident Chalífa bin Saíd Ál Nahján (Khalifa bin Zayed bin Sultan Al Nahyan).

Na pláži je přísný zákaz zvířat, fotografování, líbání, rybaření, kempování, alkoholu a skla. Na to dohlíží neustále ochranka a plavčík. U pláží jsou veřejné toalety, neustále kontrolované a udržované pracovníky. Mohu si zde nabrat pitnou vodu. Dbají velmi na čistotu a neustále leští každý prach.

Potkávám zřídka místní Arabky. Ženy v černých hábitech chodí obvykle ven při západu slunce.

Arabové jsou neskuteční vlastenci. Všude nacházím vyvěšené vlajky Emirátů na obchodech, úřadech, rozestavěných budovách a také místní na svých domech. Nejvíce uznávají svého prezidenta, který je vyvěšený také všude.

8.11.2018 - zpět v Dubaji / odlet do Manily na Filipíny
Odjíždím zpět autobusem do Dubaje za 40 DHS. Procházím tržnice a všichni obchodníci na mě volají Jack Speer. Nemohu se ani koukat a ani zastavovat, jak podbízí své zboží.

Koupím si v supermarketu univerzální nabíječku za 13 DHS, abych si nabil elektroniku na letišti. Mají totiž kolíky do zástrček britského typu. Také nakoupím více jídla na cestu. Napadne mě si udělat tortilu. Mají v Carrefouru půl kila taveného sýra v sklenici, což oceňuji než trojúhelníčky. Zabalím do tortily salám, cibuli a červené zelí. Musím dál od supermarketu, když mě okamžitě vyhání sezením v trávě jeden hlídač. Odpočatý a najedený vyrážím na letiště, které není daleko od centra.

Putování po SAE - 2. etapa: Dubaj

10.12.2018 - přílet zpět do Dubaje
Vracím se z Filipín (Manily) přímým letem do Dubaje. Deset hodin letu mi začíná bolet hlava a cítím únavu. Musím z letiště ujít vysílený 5 km do Wonderland Theme & Water parku, kde přespím. Nechal jsem si tu i totiž měsíc penny board s věcmi.

11.12.2018 - oddech a cesta do Hatty
Snažím se orientovat v jízdních řádech. Nahraji si peníze na kartičku RTA Dubaj v metru. Odjíždím autobusem od stanice Oud Medha autobusem E16 za 20 DHS přes dvě hodiny. Je mi neskutečně zima od klimatizace. Překvapivě se to nezmění příjezdem venku. Jsem 350 m. n. m. dál od moře, ale nejspíš přišla studená fronta a přespával jsem na otevřeném místě.

12.12.2018 a 13.12.2018 - Hatta - Al Huayllat - Fashghah - Rafaq - Kalba - Fujairah
Přibližuji se k hranicím s Ománem. Vidím velký plot s ostnatými dráty kolem silnice přes skály a dál. Dostávám se k hraničnímu přechodu a pokračuji kolem do Rafaq.

Minimálně potkávám ženy na ulicích ve dne svého věku, většinou v luxusních autech projíždí kolem mě. Zjišťuji, že nemají v menších supermarketech napsány ceny většiny potravin. Avšak oproti Dubaji jsou ceny i levnější. Stále nekupuji balenou vodu, protože jsou kohoutky s pitnou vodou na ulici.

14.12.2018 - Fujairah, Murbah, Khor Fakkan
Vycházím z města Fujairah do Murbah přes 10 km podél přístavu. Nesledoval jsem vzdálenost na mapě a tak cesta je velmi nudná kolem zdí továren pohonných hmot. Silnice, na které se pracuje, je v špatném stavu a krajnice úzká, abych jel na penny boardu. Myslím jen na to si dát chlazenou vodu, tak přidávám v kroku. U mešity nacházím kohoutky s studenou pitnou vodou. Večer mě bolí hlava, tak co nejdřív hledám místo ke spánku. Kousek u moře přespím v oploceném parku na měkké trávě. V noci je tak akorát, že mi není zima a ani se nepotím.

15.12.2018 - Khor Fakkan, Zubara, Bidya
U moře často kempují rodinky. Někteří svými velkými auty zajíždějí až k pláži, kde si rozloží deku či koberec. Večer často grilují nebo dělají ohýnky.

Pravím: Každý má pořádně velké auto, aby ukázal své bohatství, když litr benzínu stojí 5 Kč. Nuzáci jezdí na motocyklu a bezdomovci na kole. Kdo jezdí na skateboardu je vypovězen ze společnosti. [Já]

16.12.2018 - Al Aquah, Dadna, Dibba Al-Fujairah, Ghub, Jerief / autobusem do Sharjah
Kempuji na plážích v Al Aqah. Kolem se rozprostírají nádherné sklály. Sotva vlezu po kolena do vody, když tu šlehají až dvou metrové vlny.

17.12.2018 - Al Jazirah Al Hamra / prozkoumání Dubaje a ranní odlet do Kyjeva
Čekám s třemi cestujícími u silnice v Al Jazirah Al Hamra na autobus do Sharjah. Po půl hodině přijíždí jeden plný autobus, tak nám nabízejí odvoz taxikáři. Nakonec se domluvíme na 30 DHS, ovšem mám jen 27,5 DHS, i přesto mě vezme. Přijíždíme na Al Jubail bus station, odkud jedu na skejtu 15 km k nejbližšímu metru v Dubaji (Stadium).

Na odlet čekám s 8 hodinovým předstihem, abych si odpočinul a podíval na internet. Odlétám neobvykle v 4 ráno do Kyjeva 6 hodinovým letem, tak mohu v klidu spát. Interiér letadla Ukraine Airlines Boing 777 je zastaralý s hranatými rysy, takto vidím poprvé.

Hatta - Al Jazirah Al Hamra / Spojené Arabské Emiráty 2018
+ 200 km penny board a pěšky - https://mapy.cz/s/3i33A