Jiří Petrák pracuje v odštěpném závodě PKÚ na pozici technika v oddělení řídících a informačních systémů. Spravuje intranet PKÚ, rád fotí, natáčí videa a hlavně cestuje po světě formou tzv. backpackingu (nízkonákladové cestování).
Přejít na obsah
Slyšela jsem o tobě, že cestuješ po světě takovým netradičním způsobem…
Je to nízkonákladový způsob cestování. Vlastně si pouze koupím letenku, sbalím batůžek a přiletí na místo. Cestu si začnu plánovat až v cílové destinaci. Nemám předem objednané žádné ubytování a můžu si tedy další trasu naplánovat, jak chci. Nepotřebuji zdolávat žádné rekordy, pro mě je důležité, že samotná cesta je zajímavá. Chodím výhradně pěšky, což mi dává svobodu. Až na místě si koupím jídlo a vodu na další cestu, což je dobré si pořádně promyslet. Užívám si východy i západy slunce, které můžu ve volné přírodě dokumentovat. Cesty si plánuji v době státních svátků nebo jiného volna, kdy si vybírám i prodloužené víkendy.
Kde jsi byl nejdále?
Východně jsem byl nejdále na Filipínách, západně v Mexiku, severně za Polárním kruhem v Norsku a jižně ve Spojených arabských emirátech a Ománu. Zatím jsem se nedostal do žádné život ohrožující situace, nepotkal jsem žádné zvíře, které by mě ohrozilo, např. jedovatého hada. Nebezpečnější jsou lidé, kteří se vás pokoušejí okrást.
Kde jsi byl nejdéle?
Absolvoval jsem čtyři měsíční cesty. Dva roky jsem nepracoval a cestoval jsem. Vedu si statistiky, takže vím, že jsem už nalétal 145 letů, navštívil jsem 38 států, nejníže jsem byl u Mrtvého moře, což je -417 metrů, a nejvýše v Mexiku ve výšce 3 800 metrů, kde jsem také nocoval.
Máš instagramový profil, kde dáváš rady, co si sbalit a jak cestovat.
Této formě cestování se říká „backpacking“, tzn. že mám u sebe neustále batůžek. Nejvyšší položkou jsou cestovní náklady, ale ceny letenek se v současné době velmi snížily. Například cena letenky z Prahy do Kyjeva na Ukrajině dříve stála 3 000 Kč, v současné době lze letenku sehnat i za 300 Kč. Je ale nutné létat z jiných než hlavních letišť. Já létám třeba z Pardubic, z Vídně nebo Berlína. Cesta je pro mě cíl, nikam nepospíchám a cestování si užívám, takže např. jedu do Gdaňsku, dojedu na letiště vlakem a odletím do Norska. Nevadí mi na cestě strávit třeba 3 dny. Letenky jsou v Polsku levné, dají se koupit i za 10 EUR.
Co si s sebou balíš na cesty?
Když jsem začínal cestovat, vozil jsem 70litrovou krosnu. Jeli jsme tehdy s kamarády k jezeru Lago di Garda v Itálii a tam jsem zjistil, že mám s sebou moc věcí. V současné době cestuji s 15litrovým batůžkem, protože některé věci využiji víceúčelově, např. místo karimatky si dám pod záda batoh, stan vůbec nemám, spacák používám pouze pod 15 °C. Využívám techniku vrstvení oblečení a zakrývám se plachtou nebo hamakou, protože v oblastech s velkým výskytem komárů je to nezbytné. Dále mám věci na spaní, druhé oblečení a hlavně fototechniku, která je nejtěžší. Fototechnika obnáší dva až tři objektivy, fotoaparát, dron, power banku, solární panel při celkové váze 4 kg. Je dobré cestovat s batohem do 7 kg. Vozím s sebou max. jedno rezervní oblečení na různě dlouhou cestu, protože to se dá koupit kdekoliv.
Co na cestě obvykle jíš?
Většinou si nakoupím potraviny a vodu na 3 dny. Kupuju si hlavně energetické jídlo, např. ořechy, čokoládu, salám, …
Jednou jsi také vyprávěl o své cestě po Albánii na skateboardu…
Ano, skateboard si beru, protože se vejde na batoh a používám ho na asfaltové cesty, jinak chodím většinou pěšky.
Četla jsem ve tvých návodech, že lze velmi levně pořídit i víkendovou cestu.
Prodloužený víkend v Izraeli lze pořídit včetně cesty pod 2 000 Kč z Vídně do Eilatu. Letiště v Eilatu je levnější než přistání v Tel Avivu. Je také blízko národního parku Timna, kde jsou nádherné skály, a zároveň je to blízko Rudého moře. Mám raději malá letiště, odkud můžu hned vyrazit do okolní přírody. Je na nich také méně lidí a nejsou takové problémy s odbavením. Když přiletím na velké letiště (např. Madrid), musím si ještě zajistit přesun mimo město.
Kterou destinaci máš nejraději?
Nejraději létám do Izraele, kde jsem byl asi sedmkrát. Jedinou nepříjemností jsou přísné kontroly na letišti, např. kontrola zavazadel, pohovor. Izrael je bezpečný, multikulturní stát, který má krásnou přírodu. Líbí se mi zde především poušť a skály. Mám rád extrémy a dobrodružství – velké horko nebo velkou zimu.
A kde se ti naopak líbilo nejméně?
Nelíbilo se mi v Egyptě, protože mi tam neustále někdo nabízel své služby a zboží a policie mě kontrolovala na každém kroku.
Co nejraději točíš a fotíš?
Nejraději dokumentuji přírodu, sám sebe, rád dělám autoportréty. Nosím si také stativ, abych celou cestu natočil, nafotil a zdokumentoval sám sebe. V dnešní době se hodně používá dron, se kterým můžu rychle vyletět, natočit sám sebe i krajinu okolo. Případně se podívám nad horizont, jestli se další cesta dá projít a je to tam bezpečné.
Posíláš někam své fotografie do soutěží nebo časopisů?
Ne, já nejsem tím, kdo se rád chlubí, nechci nic nikam nabízet.
Kromě cestování do zahraničí, cestuješ hodně i po naší republice.
Ano, v létě jsem tady v Čechách, protože je zbytečné cestovat jinam, když je tady tak pěkně. Taky se tu koná hodně kulturních akcí, kam se chci podívat. Mám rád elektronickou hudbu, hlavně techno, a zajdu i na punkový koncert. Jsou to směry, které mají energii a jsou inspirativní pro moji tvorbu.
Související články