Vysoké Tatry - Víkend na Slovensku (únor 2017)

Slovensko polské Tatry víkend / 38km pěsky a 2 parties

Pátek
Jedu devět hodin vlakem do Popradu s přestupy v Praze a Púchově. Každá cesta je zábavná, když pozorujete krajinu, vymýšlíte plán a program cesty nebo potkáváte zajímavé lidi. Na jedenáctou si schovám věci nedaleko nádraží a jdu si užít večer do Suprise clubu.

Sobota
Musím ráno vyrazit co nejdřív, tak odjíždím električkou do Štrbského plesa dvě hodiny. Stoupáním výš se rozestupují mraky. A už vyrážím tempem kolem chaty u Popradského plesa a potkávám starce, který mi tvrdí, že jen tak nedojdu do Zakopane a je to nebezpečné. Po chvíli zjišťuji, že se vydávám špatnou, druhou delší trasou přes Rysy. Po vyšlapané cestě se občas propadám po kolena a dávám pozor, abych nešlapal do lyžařských stop. Docházím k chatě pod Rysmi, hodinu před vrcholem, kde je úplná mlha a nasvačím se. Pár set metrů pod vrcholem se rychle přesouvají mraky a je vidět krásně azurová obloha s posledním výšlapem přede mnou. Úchvatný pohled pode mnou se rozprostírají hory vyčuhující z mraků jako bych se koukal z letadla dolů. Vychutnávám si půl hodinku s Poláky, kteří pokračují zpět do Polska. Mám stejný směr, jenže ledový strmý svah mi brání sestupu, když nemohu ani zabořit nohu do sněhu a nesklouznout. Nakonec se musím vrátit tou samou cestou směrem na Slovensko, protože bez vybavení, maček a cepínu je to hazard. Tři hodiny sestupuji do Štrbského plesa. Měl jsem v plánu dojít do Zakopane, ale to bych nestihl, tak volím druhý plán a odjíždím do Popradu na DNB party. Cestou ve vlaku se ohřeji, najím se a vysuším ponožky. Ve městě je ještě vánoční výzdoba, tak procházím prosvícené náměstí před půl nocí.

Neděle
Vyhledal jsem na mobilu nejlevnější spoj z Popradu do Zakopane. Vychází to k hranicím 2.6€ a 18 km budu muset ujít, což mám na celý den projít polské Tatry. Hned před vstupem do národního parku mě překvapuje, že musím zaplatit vstup u brány 5 zł nebo 2€. Polské Tatry jsou o něco jiné než slovenské. Smrčky jsou menší a cestou vidím řadu zdobených chatek se šikmou střechou na konci zkosenou do úhlu, což bych vyzdvihl jako hlavní prvek. Při stoupání do 1450 m nejvyšší výšky následně asi 4 hodiny klesám bez přestávek do Toporowy Cyrhly. Potkávám minimum lidí a zasněžená krajina působí uklidňujícím dojmem. Dostat se do centra Zakopane mi zabere další hodinu, tak velmi vyčerpaný usedám na nádraží a ohřívám se u topení. Při přestupu v Krakově autobus má půl hodiny zpoždění. Moc se nevyspím, protože místo na sezení je menší než třeba v letadle a někteří si sklapují sedačky, že jsem stísněný jako sardinka v oleji. S tím se musí počítat, když cestujete nízko nákladově.